Filipov - bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů

Nejmladší mariánská svatyně v litoměřické diecézi se od svého počátku v roce 1866 těšila velké úctě věřících. Během let se stala nejnavštěvovanějším mariánským poutním místem v diecézi.

V domku čp. 63 ve Filipově žila těžce nemocná tkadlena Magdaléna Kade (5. 6. 1835 - 10. 12. 1905). Ve 4.00 hodiny nad ránem dne 13. 1. 1866 se Magdaléně při modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. Dosud nevyléčitelně nemocná Magdaléna byla dalšího dne zcela zdráva a znovu mohla začít pracovat. K "milostnému domku", místu zjevení Panny Marie a zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí. Na místě zázraku došlo nejprve v letech 1870 až 1873 díky iniciativě kaplana P. Františka Storcha k výstavbě milostné kaple. Následně zde byl v letech 1873 – 1885 podle plánů architekta F. Hutzlera z Vídně postaven monumentální jednolodní novorománský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů s dvěma věžemi v průčelí. Roku 1884 bylo započato s výstavbou kláštera redemptoristů, do jejichž péče bylo nové poutní místo svěřeno. Magdaléna Kade zemřela ve věku 70 let a její pohřeb do zvláštní hrobky na jiříkovském hřbitově se stal vekou mariánskou oslavou. Posléze byly její ostatky přemístěny roku 1925 na hřbitov ve Filipově a nakonec roku 1994 do chrámu ve Filipově.

V roce 1926 (60. výročí zjevení) byl kostel papežem Piem XI. prohlášen za basiliku minor. Osobně, ještě jako papežský nuncius Ambrogio Ratti, navštívil roku 1920 Filipov. Koncem 30. let 20. století patřila bazilika mezi nejnavštěvovanější poutní místa ve střední Evropě.

Další informace najdete na stránkách Římskokatolické farnosti.

Rozpis bohoslužeb najdete v tomto odkazu